fbpx
+420 732 827 906
info@sylviesamsonova.cz

Zlomené děti

Zlomené děti

Tím, že se od svých dětí odstěhujete nekončí Vaše zodpovědnost za ně. Bohužel mnoho otců se právě takto chová a tím své děti “zlomí”.

Inspirací pro dnešní článek mi jsou příběhy mnoha dětí a rodičů, nejen ze zkušenosti vlastní, z řad mých známých a přátel, ale i mých klientů. Dlouho jsem nad tímto tématem uvažovala, a impulsem k napsání tohoto článku mi byla tragická událost, kdy dcera mojí velmi blízké kamarádky spáchala před 14 dny sebevraždu. Bylo jí pouhých 23 let. Byla “zlomené dítě”.

Většinou je to právě otec, který se od rodiny odstěhuje. Je jedno proč. Znamená to, že v té chvíli už se nemusí o svoje dítě zajímat?

1) Matka dítěte není nepřítel

Je dost možné, že matka Vašich dětí se nezachovala správně, možná Vám jakožto otci něco provedla nehezkého. Ze zkušeností vím, že ani jedna strana není bez poskvrny. Ale pánové, je to stále matka Vašich dětí. Žena, která Vám po Vaší matce dala ten nejcenější dar. Myslíte si, že je správné ji “trestat” tím, že jí budete posílat minimální výživné? Opravdu se cítíte jako “chlapi” když matku svého dítěte pošlete, ať Vašemu synovi či dceři nakoupí v second-handu? Když ji stavíte do situace, že neví, zda může koupit jeden jogurt nebo dva? Vážně se Vám dobře spí, když svému dítěti nepořídíte kolo, nevezmete ho na lyže nebo na dovolenou? Opravdu myslíte, že tím trestáte matku Vašeho dítěte nebo je to jinak? Všechny děti pravidelně ve škole při začátku nového školního roku a po Vánocích hovoří o tom, jak je prožily, s kým je strávily, jak se měly… co o Vás jako o otci může Vaše dítě říct? Jak na Vás bude vzpomínat? Mnohdy právě při těchto běžných příležitostech si dítě začne uvědomovat, jak málo pro Vás jako otce znamená. Děti se srovnávají mezi sebou, řeší proč tatínek od spolužačky ji bere s sebou do obchodu a nakoupí jí tam nové boty do školy a proč jeho/její otec ne? V té chvíli si začnou děti pokládat otázku “je na mě něco špatně?”

2) Vaše dítě je VAŠE dítě. Navždy.

Velmi často se stává, že si otcové pořídí s jinou parnertkou další děti. Z mého pohledu je to prima, protože děti mají vícero sourozenců, je to prospěšné pro všechny = ty “nové” i ty “staré” děti, vždycky je fajn mít na světě co nejvíc lidí, kteří budou mít vaše děti rádi. Bohužel však praxe je taková, že otcové s “novými” dětmi velmi často zapomínají a upozaďují svoje “staré” děti. Na svoje “staré” děti mají stále méně a méně času, až se vztah okleští na poslání sms o Vánocích a na narozeniny. Znám z okolí mnoho případů, kdy se “staré” děti snažily, aby se svým otcům zalíbily. Měly pocit, že si musí lásku otce zasloužit. Opravdu je toto ten pocit, který chcete ve svých dětech vzbudit? Že se mají snažit být v něčem “nejvíc”, abyste je měli rádi? Vážně vám otcům nestačí, že jsou to “vaše” děti, kus “vás samých”?

3) Buďte otcem svému dítěti

S dětmi je spousta legrace, jsou skvělé. Narodí se s jedinečnými vlasnostmi, krativitou, chutí učit se a pomáhat a poznávat. Je skvělé je pozorovat, užívat si s nimi každou chvilku. Během svého dospívání mají mnohé “potíže” s láskou a s kamarády a ve škole… Potřebují Vás, potřebují vědět, že je milujete a jste tu pro ně. Všechno to, co svým dětem věnujete, když to potřebují, vám ony vrátí, až to budete potřebovat Vy. Váš syn nebo dcera je určitě v něčem perfektní, nemusí být perfektní ve všem, to nejsme nikdo z nás. Děti potřebují cítit lásku nejen svých maminek, ale i svých tatínků. Dejte jim ji.

Otec dcery mojí kamarádky odešel za mladší ženou, když jeho dceři bylo 7 let. Nikdy od té doby ji nevzal na dovolenou. Zpočátku si ji brával na víkendy aspoň jednou měsíčně, postupně se intervaly prodlužovaly, mnohdy se jí omlouval, že jí nemůže donést dárek, protože má novou rodinu a ta ho stojí mnoho peněz. Mnohdy se stalo, že neposlal výživné. Poslední čtyři roky svoji dceru vůbec neviděl, výživné neposílal, přestože studovala. Když mu matka jeho dcery volala, že je po smrti, tak otec přijel a jeho věta byla “hlavně mě z toho nevynech, nechci, aby mi něco uteklo”.

Určitě nepřičítám otci plnou odpovědnost za to, že se jeho dcera rozhodla ukončit svůj život, ale určitě má na tom lví podíl. Jeho dcera si odchod svého otce celé roky vyčítala, snažila se být premiantkou třídy, nejlepší ve sportu, a to jen proto, aby se svému otci zalíbila, aby získala jeho lásku. Ve svojí mladé dospělosti dělala hlouposti, výstřelky… chtěla na sebe upozornit… získat si pozornost svého otce… měla strach z věkově stejně starých partnerů, říkávala, že takové nechce, že by jí brzy utekli…. Cítila se “nedostatečná”, “nedokonalá” a “ZLOMENÁ”.

Pánové, pokud tento článek pochopí alespoň jeden z Vás, pokud aspoň jeden z Vás přehodnotí svůj postoj a začne být svému dítěti opět “otcem”, a to nejen na papíru, ale tím opravdovým, který se o dítě zajímá, prožívá s ním pohodové chvíle, a je mu oporou ve chvílích pro dítě těžkých, pak budu šťastná, že aspoň nějaké dítě jsme zachránili.

Tento článek věnuji památce úžasné mladé dámy M.M., která ukončila svůj život 18.1.2016.

Sylvie

No Comments

Add your comment