fbpx
+420 732 827 906
info@sylviesamsonova.cz

Táta “v sukni”

Táta “v sukni”

Když David poznal Helenu, byla to láska na první pohled, skoro jako v Shakespearovi. Pro Davida to bylo poprvé, co se opravdu zamiloval „až po uši“, Helena byla úplně jiná než všechny ženy, které do té doby poznal, byla prostě „svá“. Nespoutaná, nepotřebovala a nedodržovala žádná pravidla, ona si prostě užívala každý den života tak, jako by měl být posledním dnem života. Jednou, asi po půl roce chození, se na Davida podívala a řekla mu, že touží být mámou a cítí, že by to neměli odkládat. David si uvědomil, že cítí to samé, Helena byla žena jeho snů, múzou jeho dní, vůbec ho ani nenapadlo, že by to mělo být jinak, než že spolu budou do konce svého života. Helenu požádal o ruku, ale ona mu řekla, že „to nepotřebují teď“, že se vezmou až se prcek narodí.

 

Miminko na sebe nenechalo dlouho čekat, a Helena s Davidem se připravovali na novou životní roli. Teda “připravovali”, Helena řekla, že by měli koupit postýlku a že vlastně to ostatní tak nějak seženou, až bude třeba. David si říkal, že by měl Heleně pomoci, ať všechno nezařizuje ona, peněz moc neměli, ale dělal, co mohl, proto krom toho, že vylíčil dětský pokojík, posháněl po známých oblečení po jejich dětech, dostali i nějaké hračky, tak dokoupil plínky a vaničku a se svojí švagrovou vybral všechny ty kosmetické věci pro miminko.

 

Chlapeček se narodil a dali mu jméno Pedro, aby byl jedinečný a neotřelý říkala Helena a David, i když se mu to moc nezamlouvalo, tak přeci jen nakonec svolil. Říkal si, stejně mu budu říkat „Péťo“.

 

První tři týdny byl David s Helenkou a jejich Pedrem doma, vařil, pral, uklízel, staral se, aby Helena měla po porodu klid a čas se dát do pořádku. Pak se vrátil do práce, avšak rodina pro něj byla vším. Vždy, když přišel domů, tak si převzal starost o malého, aby si mohla Helena chvíli odpočinout. Helena neměla moc mléka na kojení, proto její zastoupení u malého Pedra bylo pro něj snadné, a tak se Helena, když byli Pedrovi asi čtyři měsíce, už mohla vydat „odpočinout“ si za kamarádkami na kafe, do obchodu, do fitka…

 

Když měl malý Pedro rok, tak situace byla taková, že David každý den po příchodu z práce vždy převzal péči o malého Pedra a Helena odešla někam pryč, vracela se někdy před půlnocí domů. Když jednou přijel David domů z práce dřív, protože mu nebylo dobře, našel Helenu, jak sedí se sklenkou vína a cigaretou v puse u TV a malý Pedro byl v ohrádce a plakal. David Heleně řekl, že takhle to přece nejde, že je máma, nemůže si tam kouřit a pít víno, a její syn pláče v ohrádce, řekl Heleně taky, že vlastně už si ani nepamatuje, kdy naposledy spolu měli sex, že jen chodí do práce a pak se stará o malého a ona je „někde“.

 

Helena se rozplakala a řekla Davidovi, že je hrozně unavená, že ji mrzí, jak to spolu teď mají, ale že je ve stavu, kdy ji to s Pedrem už ani nebaví… že to je pořád stejné a že kamarádka jí nabídla, že by odjela na týden s ní do Nizozemí, kde by si odpočinula, přišla na jiné myšlenky…

 

Helena odjela na týden, David si vzal dovolenou a s Pedrem jezdili po výletech, Helena volala obden, protože tam byl špatný signál, říkala, že si to ještě o týden protáhne, že je tam skvěle a mají možnost mít ubytování ještě na ten týden zdarma.

 

Helena se z Nizozemí vrátila po třech měsících.

 

Helena po svém příjezdu přepsala na Davida rodičovskou, protože ona prostě „není“ máma na plný úvazek a Pedro by trpěl. Za měsíc, který je zpět v ČR viděla Pedra jednou, půl hodiny, když potřebovala, aby jí David dovezl nějaké věci, co u něj měla, pochovala ho, řekla, že je vidět, že to David zvládá lépe než ona a šla.

 

David v sobě stále ještě lásku k Heleně úplně „nepohřbil“, stále hledá nějakou „omluvu“, která by mu vše vysvětlila a ukázala tak Helenu v jiném/lepším světle. Helena má už svůj život, už ani nevolá, nemá potřebu vidět Pedra. David a Pedro bydlí vedle Davidovi mámy, která Davidovi s péčí o malého Pedra hojně pomáhá.

 

Davidovi i Pedrovi z celého srdce přeji, aby brzy potkali nějakou maminku, která je s prckem taky sama a společně by mohli vytvořit spokojenou rodinku, kde bude šťastná máma i táta, a tím pádem jejich děti budou mít skvělé a šťastné dětství.

 

S láskou

 

Sylvie

 

 

 

No Comments

Add your comment